Chorvatsko - Jižní Dalmácie

PELJEŠAC

Vypadá jako jeden z největších ostrovů Jadranu, nicméně je u města Ston spojen úzkou šíjí s pevninou a tak je pouze poloostrovem. Zaujímá plochu 342km2, na délku měří přes 60 km. Pelješacem prochází po celé délce mohutný hornatý masiv, jehož nejvyšší vrchol Sv. Ilija má výšku 961 m.n.m. Víno z místních vinic patří k nejlepším v Chorvatsku. Vyrábí se tu i dezertní víno – místními turisty velmi oblíbený Prošek.  Velký význam má i rybolov a pěstování ústřic.

Největším městem poloostrova je Orebič, klasické přímořské letovisko s pěknými plážemi, restauracemi a penziony. Jezdí odtud několikrát denně trajekt na blízkou Korčulu. Nedaleko města je goticko-renesanční františkánský klášter z 15.století a vysoko v kopcích barokně přestavěný kostel Gospa od Kamena, obklopený obrovskými cypřiši a antickými sarkofágy.

Na úplném okraji poloostrova, kde také končí Pelješacká transverzála, leží rybářská obec Loviště. V obci se suší fíky a svatojánský chléb. Turistům nabídne tato vesnička především krásné oblázkové pláže. Podobně to vypadá i v přístavech Trstenik a Žuljana. Při cestě z Loviště do středu ostrova stojí za to udělat si malou zajížďku do opuštěné osady Nakovanj, kde v polorozbořených domech zůstalo původní poválečné zařízení.

Renesanční výstavbou se pyšní hezké městečko Ston. Jeho dějiny sahají až do římských dob. Ve městě najdete zachovalé hradby a část s baštami je přístupná veřejnosti. Pelješac je jediným místem v Evropě, kde volně žijí šakali – v noci je slyšet jejich vytí, na člověka však prý nezaútočí. Na co je však nutné dávat si pozor, jsou zmije, je jich opravdu dost.

KORČULA

Ostrov (280km2) je hornatý a typický krasovými údolími. Kromě turistického ruchu se obyvatelé živí pěstováním vinné révy, ovoce a rybolovem. Město Korčula je památkovou rezervací. Založili ho bohatí lodní kapitáni, kteří se tu usadili na odpočinek. Staré město je obehnáno hradbami ze 14.století. Jakmile vstoupíte branami, objeví se náměstí s renesanční radnicí a kostelem sv.Michala. Najdete zde i katedrálu patrona Benátek sv.Marka. Uvnitř je vzácný obraz Tintoretta. Turisty však více láká údajně rodný dům Marka Pola.

Vela Luka je největší město ostrova a leží na západním cípu. Jsou tu loděnice, zpracovávají se zde ryby, olivy a víno. V menší zátoce Kale u přístavu jsou ložiska léčivého bahna, proto tu stojí i lázně, kde se léčí nemoci pohybového ústrojí a ženských nemocí. Cestou po ostrově je možné najít řadu pěkných, opuštěných pláží. Korčula je ideálním místem na cykloturistiku.

MLJET

Jižně ležící ostrov má rozlohu 98km2 a skoro ¾ plochy pokrývá les.  Podle báje byl Mljet Homérovým literárním ostrovem Ógyggií, na kterém Odysseus strávil sedm nedobrovolných let s vílou Kalypsó. Římanům pak sloužil ostrov k deportaci osob, které upadly v nemilost císařů.

Mljet je málo obydlen. Nejvíce láká nejzápadnější část, kde mezi přístavními městečky Polače a Pomena začíná národní park. Žije zde mnoho vzácných motýlů, ptáků a brouků. V okolí jsou i loviště langust. V parku je Malé a Velké jezero, v němž leží ostrůvek s původně románským beneditinským klášterem, který byl později přestaven v renesančním duchu. Na jednu z nejhezčích klidných pláží je možné se dostat při odbočení doleva ze silnice ve směru z Babina Polje, 1-2 km za obcí Zábrežje.

ELAFITSKÉ OSTROVY – ŠIPAN a LOPUD

Dva největší Elafitské ostrovy nejsou daleko od pevniny. Na ostrově Šipan jsu jen dvě přístavní osady. Z Šipanské Luky dýchá zašlá sláva dubrovnické republiky – řada bohatých lidí si zde postavila krásné vily, které jsou většinu opuštěné.  Na městečkem se tyčí bývalé letní sídlo dubrovnického knížete. Kromě pláží tu zaujme opevněný kostel na začátku obce a tvrz rodu Skočibuhů.

Na Lopudu stojí za návštěvu stejnojmenné město. Kromě koupání si tu můžete prohlédnout místní Muzeum domova, kde místní farář shromáždil umělecké předměty z rozpadlých kostelů a opuštěných domů souostroví. Z městečka vede strmá cesta na nejvyšší vrchol ostrova, odkud je pěkný pohled na celou skupinu Elafitských ostrovů. Na kopci narazíte také na zbytky středověké pevnosti. Nad pláží je památník básníka Viktora Dyka, který se tu v roce 1931 utopil.

LASTOVO

Nejzápadnější a nejjižnější ostrov jižní Dalmácie je téměř magicky propojen s číslovkou 46. Na ostrově je 46 údolí s vinohrady nebo s olivovými sady, je zde 46 kostel nebo kaplí a v okolí ne nachází 46 malých ostrůvků. Stejně jako na Hvaru i zde se nacházela řecká osada již ve 4 století př. n.l. Za minulého režimu byl ostrov okolnímu světu uzavřen, protože zde měla armáda námořní základnu. Dnes to tu vyhledávají především potápěči a vášniví rybáři – Lastovo se pyšní úžasným podvodním životem.

Přirozeným centrem ostrova je městečko Lastovo, kterému vévodí pozoruhodný gotický kostel svatého Kuzmy a Damjána. Turisticky atraktivní jsou zdejší zátočiny Skrivena luka (Srytý přístav) v jižní části ostrova, Velo  a Malo lago nebo městečko Ubli.

Na ostrově, který je bohatý na krasové oblasti, převažují piniové háje. Za písečnými plážemi se jezdí na nedaleký ostrov Saplun. Na Lastovu se také nachází jeden z nejstarších majáků v Jaderském moři – maják Struga byl postaven už v roce 1839 a nyní je z něj atraktivní penzion.