Chorvatsko - ostrovy Severní Dalmácie

PAG

Na první pohled se zdá, že ostrov nemá co nabídnout. Vyprahlý, šedivý, podlouhlý pás země. A přitom ukrývá hned 27 udržovaných písečných pláží. Ostrov je navíc bohatý na nejrůznější jeskyně, zátočiny a mysy. S pevninou ho spojuje most ze 60.let minulého století, který se do historie Chorvatska zapsal především za nedávné války. V době, kdy jediná dopravní spojnice mezi severem a jihem Chorvatska – tzv. jadranská magistrála – byla ostřelována Srby, veškeré zásobování do odříznuté Dalmácie putovalo přes Pag.

Ostrov je královstvím skal, nízkých porostů, funkčních solných dolů, ovcí a díky nim také sýru. Paški sir je gastronomický pojem daleko za hranicemi ostrova. K tomu se musí připočíst zdejší olivy, med, uzená šunka (pršut).

Centrem je město Pag, kromě historických památek zajímavé i zdejší krajkářskou tradicí. Blízko vesnice Kolan se zase nacházejí pozůstatky prvního osídlení – ruiny illyrské pevnosti. K turisty nejatraktivnějším místům patří městečko Šimuni s největším kempem na ostrově a několik oblázkových pláží (sv.Duh, Malin nebo Prosika).

DUGI OTOK

Dugi Otok (124km2) je nejvzdálenější a nejdelší z celého archipelagu kolem Zadaru, o čem svědší i název – Dlouhý ostrov. Výletní lodě jezdí s turisty z pobřeží do zátoky Mir v národním parku Telaščica, který zabírá jižní část ostrova. Na jeho území je Velo jezero, které má však slanou vodu a je v podzemí spojeno s mořem. Po krátkém výstupu od mola v Telješici se otevře hlavně při západu slunce jedinečný pohled na otevřené moře a vysoká strmá skaliska trčící přímo z věčně dorážejících vln. Na ostrově jsou vedle vesnic dostupných trajektem ještě malé rybářské vesničky. Za nejmalebnější je považována Božava. Místní obyvatele kromě turistky živí rybolov, pěstování oliv, fíků a produkce vína z několika málo vinohradů. V sádkách v odlehlých zátokách pěstují černé mušle (školki), které jsou oblíbenou pochoutkou v místních hospůdkách. Na své si přijdou milovníci potápění, rybolovu a surfování. Dokonce i jeskyňáři se zde mohou prodrat do několika podzemních prostor. Také pro zatvrzelé romantiky se tady pořád najde ještě dost takřka panenských zátok s komorními plážičkami pro dva. Na severním konci ostrova je k vidění a potápění polopotopená středně velká nákladní loď, Zřejmě nedala  na varování majáku na velkém poloostrově (Veli rat), který patří k nejvyšším na celém Jadranu a pochází z poloviny 19. století.

KORNATI

„Poslední den stvoření světa se Bůh rozhodl korunovat svou práci, a tak vytvořil Kornatské ostrovy ze slz, hvězd a svého ducha, „napsal G.B.Shaw po návštěvě jedinečného souostroví. Zahrnuje 147 ostrovů, ostrůvků a skalisek. Začíná na severozápadě u ostrova Dugi Otok a končí na jihovýchodě u ostrova Žirje. Souostroví nese jméno největšího ostrova Kornat (32km2).

Kornati je nejpustší a zároveň nejkrásnější chorvatské souostroví. Bylo obydleno ještě před příchodem Římanů Illyry, ale dnes už zde trvale nežije nikdo. V roce 1980 byly Kornati vyhlášeny národním parkem, který zahrnuje 234km2 ostrovů i okolního moře. Platí zde přísné regule včetně zákazu rybolovu. Díky tomu jsou krystalicky čisté vody bohatí jak na ryby, tak i na další mořskou faunu a flóru.

V zátoce ostrova Piškera je marina, kam tanker dováží pitnou vodu z pevniny. Zde je možné za poplatek bezpečně kotvit i doplnit vodu, případně v místní restauraci ochutnat některou z mořských pochoutek. Ceny odpovídají odlehlosti místa a jsou výrazně vyšší než na pevnině. Zaplatit se musí i za pouhý vstup na území parku i kotvení v zátokách mimo marinu. Z pevniny jsou na Kornati pořádány okružní lodní výlety.

Na břehu malé zátoky hlavního ostrova, nedaleko bývalé rybářské osady Kravljačica, pod zříceninou středověké pevnosti Tureta, je malý kostelík Panenky Marie, ochránkyně zdejších rybářů. Každoročně v červnu se sem sjíždějí desítky rybářských lodí a člunů na tradiční bohoslužby za bezpěčnou plavbu a  dobrý rybolov. Na ostrůvku Sestrice, kterým souostroví Kornati na severozápadě začíná, je velký maják, kde je možné si pronajmout skutečně robinzonské apartmá.