Kde v Evropě chodit po horách – část II.

Itálie, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko

Itálie

Přestože konkurence italských měst, pláží či vinných sklípků je velmi tvrdá, zdejší alpské masivy si již své obdivovatele také našly. Sever Itálie se stává velmi oblíbeným letním cílem. Horská střediska v Alpách a Dolomitech nabízejí nádhernou přírodu, ubytování a další turistické služby všech kategorií. Navíc historické památky od antiky přes středověké hrady až po pevnosti z válečných let minulého století najdete ve městech, malých horských vesničkách i na vysokohorských planinách. A také zde návštěvníci ocení uvolněnou atmosféru s výbornou italskou kuchyní.

Trentino

Údolí Val di Fiemme, Val di Fassa, Valsugana, střediska Molveno, Lavarone, Folgaria jsou známá především lyžařům. Region nabízí více než 6000 km značených a udržovaných horských stezek a 8000 km cyklistických cest. I v letní sezóně jsou v provozu lanovky, které pomůžou překonat úvodní, většinou značný výškový rozdíl. Jezero Lago di Garda je známé všem příznivcům vodních sportů.

Jižní Tyroly

Hlavní páteř pohoří zvaného Dolomity je co rok zaplavováno stovkami turistů. Dolomity totiž patří mezi evropské hory, které mají nejlepší a nejpropracovanější síť horských turistických cest.

Valle d´Aosta

Na francouzsko-italském pomezí se nachází region, který je výchozím místem k nejvyšší hoře Mt.Blanc z italské strany. Součástí regionu je i národní park Grand Paradiso s nefalšovanými alpskými rododendrony a kamzíky.

Rumunsko

Už dávno není zemí odborových rekreací u moře, z Rumunska se stalo jedno z málo evropských míst, kam jezdí turisté hledat dobrodružství. Často se mluví o Divokém západě východní Evropy. Pro české turisty je tu pak ještě jedno lákadlo navíc – česká komunita rozesetá po několika rumunských vesnicích. Středem a severem procházejí Karpaty, které zabírají zhruba třetinu území. Uprostřed jejich pomyslné podkovy leží Transylvánská planina, opředená mýty a legendami o Draculovi. Na východě leží Moldavská planina.

Transylvánie

Upíry a vlkodlaky už tu nejspíš nepotkáte, zato uvidíte krásné přírodní scenerie a osamělé vesničky zakonzervované v 18.století.

Bucegi a Fagaraš

Nejpopulárnější oblasti Karpat ležící jižně od Brašova. V Bucegi, které nese srovnání s Alpami i Tatrami, je výborná síť značených tras. Několik vrcholků přesahuje 2000m. Pohoří Fagaras, jihovýchodně od Sibiu, se pyšní nejvyšším rumunským vrcholem Moldoveanu (2544m). Výhodou je, že sem nemíří tolik turistů, jako do ostatních koutů.

Banát

Kraj ležící na jihu Rumunska, přesněji na rumunsko-srbských hranicích. Ač nevyniká architektonickými skvosty či nečekanými přírodními scenériemi, míří do této části země zástupci českých turistů. Důvod? Šest vesnic, v nichž se bez problémů domluví rodným jazykem. V 19.století se sem totiž přistěhovalo devět tisíc Čechů, kteří liduprázdnou oblast osídlili a začali obdělávat dříve zalesněné kopce. Člověk navyklý středoevropskému způsobu života si zde připadne jako ve skanzenu.

Mezi další turisticky atraktivní oblasti patří Národní park Retezat severozápadně od Targu Jiu, pohoří Sureanu mezi Alba Iula a Targu Jiu, pohoří Apuseni jihozápadně od Klož-Napoky nebo masiv Ceahlau mezi Brašovem a Suceavou.

Bulharsko

Poznávat bulharské hory patřilo k oblíbeným činnostem již v dobách dřívějších. Bulharské horské masivy samozřejmě ani dnes neztratily své kouzlo a s jinými evropskými velikány, dříve hůře dostupnými – Alpami a Dolomity – se snaží držet krok především nefalšovanou horskou přírodou, která není dosud zkažená masovým turistickým ruchem. Skvělé na zdejších horách je i to, že kromě národních parků lze přenocovat všude jen tak ve stanu a není nutné složitě plánovat trasy kvůli horským noclehárnám.

Rila

Nejvyšší pohoří Balkánu. Má alpský charakter s ostrými hřebeny, skalními srázy, náhorními plošinami a kotlinami s ledovcovými jezírky. Součástí masívu je více než sto jezer, největší z nich je Smradlivoto jezero. Nachází se tu i známý Rilský klášter.

Pirin

Rozloha je oproti Rile poloviční, nicméně co do výšek za nejvyššími vrcholy nezaostává. Je charakteristický panoramatickými rozhledy, hlubokými kotlinami a množstvím jezírek. Navštěvuje se hlavně severní část. která je alpského charakteru, zbytek území není tolik přitažlivý a je podobný našim Jeseníkům.

Rodopy

Leží an jihu při hranici s Řeckem. Nedosahují takových vrcholů jako Rila a Pirin. Nedosahují takových vrcholů jako Rila a Pirin. Nicméně zdejší údolí nabízí množství nádherných klášterů. Hlavním turistickým tahákem jsou západní vrcholky s řadou kotlin, soutěsek a jeskyní.

Stara Planina

Nejdelší a nejmohutnější pohoří. Dříve se nazývala Chemus a později Balkán. Pohoří se dělí na tři části: Západní, střední a východní. Turisticky nejzajímavější je střední část mezi Botevgradským sedlem na západě a sedlem Vratnik na východě. Je charakteristická vysokým holým hřebenem v centrální části, průsmyky a sedly, rozložitými hřebeny, širokými pastvinami a kamenitými svahy. Leží zde i nejvyšší vrchol celé planiny – hora Botev.

Sredna Gora

Patří k méně známým a opomíjeným pohořím. Je charakteristická zaoblenými útvary. Turisticky patří mezi nenáročné terény. Výlety jsou vhodným doplňkem pro návštěvníky mořského pobřeží.

Vitoša

Zvedá se jako mohutný masív jihozápadně od středu Sofie, jejíž předměstí je také výchozím místem do pohoří, které má hned několik vrcholů vyšších než 2000 m.

Slovinsko

Slovinsko už dávno není zemí, kterou většina českých turistů projede jen tak, ještě v noci, cestou na chorvatské pobřeží. Kromě krátkého jadranského pobřeží nabízí především hory. Vedle lyžování, které je sportem číslo jedna, je velmi rozšířená i pěší turistika. Země má asi 7000 km značených stezek a 165 horkých chat. V poslední době se rozšiřuje i cykloturistika a rafting.

Julské Alpy

Nejvyšší slovinské hory leží na severozápadě u hranic s Itálií. K nejoblíbenějším výstupům patří nejvyšší z vrcholů Triglav (2864m). Pro Slovince je to něco jako hora Říp, jeho tři vrcholy jsou dokonce vyobrazeny na státní vlajce. Právě oblast Triglavu patří k nekrásnějším z celých Julských Alp, už v roce 1924 zde byl vyhlášen národní park. Možné je podniknout i méně náročnější túry. Dobrými výchozími body jsou krásná jezera Bled a Bohinj, na obou místech lze zapůjčit horská kola. Horalům je určena slovinská horská stezky, která vede přes nejvyšší vrcholy.

Údolí Soči

Jedno z nejklidnějších a nejkrásnějších míst se táhne od Triglavu k Nové Gorici. Modře zbarvená řeka Soči je ideální pro rafting na divoké vodě. Zdejší lokalita patří k nejlepším v Evropě. Centrem oblasti je městečko Bovec. Zdejší muzeum pak připomíná temné stránky historie – první světovou válku.

Postojna

Nejrozsáhlejší síť krasových jeskyň v Evropě se nachází pod vápencovou plošinou v oblasti Kras mezi Lublaní a přístavem Koper. Tzv. Postojna jama ukrývá více než 20 km podzemních chodeb a dómů plných krasových útvarů, podzemní železnici z roku 1872, vzácně slepé mloky a ty nejúchvatnější pohledy na dokonale nasvícené krápníky všech typů a představitelných velikostí. Procházka pod třista metrů vysokým skalním masivem měří téměř dva kilometry a ej tu stabilní teplota 8 st. Celsia. Do místního podzemního koncertního sálu se vejde 10 tisíc posluchačů.